|
|
Leucocytozoon a metody jeho detekce u dravců
Sekerášová, Iveta ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Majerová, Karolina (oponent)
Rod Leucocytozoon je parazit ptáků, jehož nemalou skupinu hostitelů tvoří zástupci z čeledí sokolovití (Falconiformes) a jestřábovití (Accipitridae). Vektorem tohoto parazita jsou muchničky (čeleď Simuliidae). Tato práce přináší přehled informací známých o rodu Leucocytozoon, které byly doposud v dravcích (Accipitriformes) zaznamenány, a je zaměřena na metody, kterými je Leucocytozoon v hostitelích detekován. Zmíněný rod byl tradičně popisován na základě svých morfologických znaků sledovaných mikroskopickým pozorováním. S objevem metody polymerázové řetězcové reakce (PCR) se ale možnosti detekce značně rozrostly a umožnily studium tohoto parazita i na molekulární úrovni. Práce obsahuje základní přehled jednotlivých metod, charakteristiku jejich principů a rovněž jsou nastíněny jejich výhody či nevýhody s ohledem na využití v praxi. Na základě provedené rešerše se jako nejvýhodnější zdá být souběžné využití mikroskopických i molekulárních metod.
|
|
|
Leucocytozoon u pěvců
Geržová, Lenka ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Leucocytozoon představuje nejméně probádaný rod krevních parazitů z řádu haemosporidií po rodu Plasmodium a Haemoproteus. Jeho přenos je vázán na vektory - téměř výhradně muchničky (Simulium), kteří zajišťují cirkulaci parazita v populacích volně žijících i domestikovaných ptáků. Klasickou taxonomií je popsána řada druhů, ale panuje předpoklad, že tento rod skrývá řadu kryptických druhů a jeho diverzita je mnohem vyšší. Metody detekce, zahrnují mikroskopii, tradiční metodu používanou již řadu desetiletí, a metody molekulární biologie zavedené na přelomu tisíciletí, které pomáhají rozkrývat dříve podceňovanou diverzitu. Klíčová slova: Leucocytozoon, pěvci, prevalence, druh, dynamika infekce, detekce
|
|
|
Role tiplíků v přenosu krevních parazitů ptáků
Chobotová, Kristýna ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Kočišová, Alica (oponent)
Tiplíci rodu Culicoides (Diptera: Ceratopogonidae) jsou zástupci krevsajícího hmyzu, vý- znamní především jako přenašeči virových onemocnění hospodářských zvířat. Do popředí vě- deckého zájmu se v České republice dostali zejména v souvislosti s šířením Bluetongue viru od roku 2007. Nicméně jako přenašeči parazitických nákaz bývají často opomíjeni, obzvlášť po- kud se nejedná o hospodářsky významné patogeny. U ptáků, na které se tato bakalářská práce zaměřuje, jsou tiplíci nejvýznamnějším vektorem zejména pro rod Haemoproteus, přenáší mi- nimálně 24 druhů tohoto prvoka. Naopak z rodu Leucocytozoon jsou prokázanými přenašeči pouze pro druh L. caulleryi. U rodu Trypanosoma byl prokázán přenos u tří druhů, T. avium, T. bennetti a T. everetti. Tiplíci přenáší i helminty čeledi Onchocercidae, jako vektoři figurují u rodů Eufilaria, Chandlerella a Splendidofilaria. Tato bakalářská práce má za cíl shrnout po- znatky o tiplících jako přenašečích ptačích krevních parazitů - prvoků rodů Haemoproteus, Leucocytozoon a Trypanosoma a helmintů čeledi Onchocercidae. Klíčová slova: tiplík, parazit, vektor, hostitel, pták, Haemoproteus, Leucocytozoon, Trypano- soma, Onchocercidae
|
|
|
Leucocytozoon a metody jeho detekce u dravců
Sekerášová, Iveta ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Majerová, Karolina (oponent)
Rod Leucocytozoon je parazit ptáků, jehož nemalou skupinu hostitelů tvoří zástupci z čeledí sokolovití (Falconiformes) a jestřábovití (Accipitridae). Vektorem tohoto parazita jsou muchničky (čeleď Simuliidae). Tato práce přináší přehled informací známých o rodu Leucocytozoon, které byly doposud v dravcích (Accipitriformes) zaznamenány, a je zaměřena na metody, kterými je Leucocytozoon v hostitelích detekován. Zmíněný rod byl tradičně popisován na základě svých morfologických znaků sledovaných mikroskopickým pozorováním. S objevem metody polymerázové řetězcové reakce (PCR) se ale možnosti detekce značně rozrostly a umožnily studium tohoto parazita i na molekulární úrovni. Práce obsahuje základní přehled jednotlivých metod, charakteristiku jejich principů a rovněž jsou nastíněny jejich výhody či nevýhody s ohledem na využití v praxi. Na základě provedené rešerše se jako nejvýhodnější zdá být souběžné využití mikroskopických i molekulárních metod.
|
host ::
RSS.